Lokalitu pevnosti Šibenik v Olomouci lze v metaforickém smyslu popsat jako místo označené „Hic sunt leones“ – „Zde jsou lvi“ – prázdnou a neznámou oblast na mentální mapě města. Fyzicky přítomná, avšak sociálně i funkčně nepřítomná představovala zapomenutý fragment městské struktury.
Lokalitu pevnosti Šibenik v Olomouci lze v metaforickém smyslu popsat jako místo označené „Hic sunt leones“ – „zde jsou lvi“ – prázdnou a neznámou oblast na mentální mapě města. Fyzicky přítomná, avšak sociálně i funkčně nepřítomná představovala zapomenutý fragment městské struktury.
Projekt zkoumá, jak lze takové „bílá místa“ proměnit v živé části města tím, že se do struktur, které ztratily svůj původní účel, vloží nové funkce, energie a význam.
Olomouc, stejně jako mnoho evropských měst, je utvářena výraznými historickými vrstvami – v tomto případě systémem barokních fortifikací. Namísto toho, aby se s těmito strukturami zacházelo jako se statickým dědictvím, projekt se snaží odemknout jejich potenciál jako aktivních součástí současného města.
Cílem není pouze zachování, ale transformace. Přetvoření obranné, dovnitř orientované stavby s masivními zdmi a omezeným přístupem světla v otevřené, živé prostředí. To zahrnuje zavedení bydlení, školy, která již v areálu funguje, a směsi funkcí, jako jsou ateliéry, dílny, kanceláře či wellness. Zvlášť výrazným prvkem je integrace bydlení přímo do střešní konstrukce pevnosti – nové byty jsou pečlivě zasazeny tak, aby zůstaly zvenčí neviditelné, čímž zachovávají historickou siluetu a zároveň zvyšují obytnou kapacitu.
Uvnitř pevnosti vznikají nová veřejná prostranství – ulice, náměstí i sdílené prostory – které lze popsat jako „mikroměsto“. Současně se přilehlé brownfieldy, včetně bývalých průmyslových hal, znovu promýšlejí: některé jsou adaptovány pro nové využití, jiné nahrazeny novou městskou strukturou, která propojuje dosud fragmentované části města.
Projekt pracuje s tím, co na místě již existuje. Místo demolice staví na stávajících konstrukcích, znovu využívá materiály a interpretuje prostorové kvality. I prvky, které mohou působit omezujícím dojmem – například podzemní voda či zarostlé plochy – se mění v přednosti, například jako součást sauny a přírodní krajiny.
Tento přístup odráží širší otázku, která je aktuální v celé Evropě: jak dát nový život zděděným strukturám a využít je k formování budoucího městského rozvoje. V tomto případě přináší transformace pevnosti nejen nové místo k životu, práci a setkávání, ale také nové lokální centrum, které znovu propojuje historické jádro s dříve izolovanými částmi.
Projekt ukazuje, že kulturní dědictví může být výchozím bodem současného městského života – nikoli omezením, ale zdrojem.
Místo stavby: Třída Jiřího Pelikána 1401/1c, Olomouc
Autor: ječmen studio / Eva Blažková, Lukáš Blažek
Investor: soukromý
Spolupráce: Lucie Vyhlídalová, Jan Skoček, Vojtěch Jemelka, Anna Václavková, Nela Vicanová
Plocha území: 65 500 m2
Plocha veřejného parku 31 000 m2
Zastavěná plocha stávající stav: 12 600 m2
Zastavěná plocha plánovaný stav: 15 600 m2
Projekt : 2018-2020, některé části dosud
Foto: ječmen studio, Pavel Vrzala