Mgr. Jarmila Juříčková
Hynčice pod Sušinou, Olomoucký kraj, okr. Šumperk
Hynčice pod Sušinou (dříve Heizendorf) najdete v zapadlém údolí západně od Starého Města pod Sněžníkem, na pomezí Moravy, Čech a Kladska. Jsou to sudety opuštěné původními obyvateli. Dnešní nová role obyvatel je jiná, dojíždějí sem městští lidé na odpočinek. Původní rozvolněná zástavba na svazích údolí se změnila v hustě zastavěnou rekreační osadu na dně údolí. Zmizela pole, která zarostla jehličnatými lesy. Tato realizace je součástí širšího projektu investora na návrat života do opuštěného kraje. Rád by znovu zobytnil svahy údolí. Úlohou není vrátit stav do doby před odsunem německého obyvatelstva, ale vytvořit živou výletnickou obec. Plán má ambici učinit novou epochu ve vývoji Hynčic. Chce ukázat jiný možný přístup k zástavbě v horských vesničkách než jak je tomu dnes.
Horský penzion je situován v horní části obce. Na úpatí hřebene, pod lesem, v zimě - při dojezdu dvou sjezdovek. Nad objektem je dlouhý terénní zářez pro příjezdovou cestu s parkovištěm. Na druhé straně je násyp terasy restaurace. Penzion je umístěn na louce, která je intezivně celý rok využívána pro dětské aktivity (lyžařská škola, letní hry u potoka). Součástí atrakcí je i kruhová vodní nádrž s plánovanou saunou, dětské hřiště i řopík prvorepublikového pohraničního opevnění.
Architektonický výraz vychází ze souvislostí. Objekt je postaven mimo zástavbu již ve volné krajině nad obcí. Cílem návrhu bylo vytvořit soudobou architektonickou formu v horském prostředí volné louky, jednoduchý celistvý tvar, kdy stěna přechází beze změny materiálu na střechu (tmavě šedá hydroizolace). Penzion svým architektonickým výrazem nechce rozšiřovat zástavbu obce charakteru rekreačních objektů tradičního tvarosloví.
Budova byla navržena jako přírodní objekt pod lesem. Celistvý tvar domu má svým výrazem vyvolávat představu přírodního objemu, placatého kamene na výšku, na volné pláni. Objekt nemá hlavní fasádu, jedná se o strukturu na architektonicky formované hmotě. Jde o solitérní objekt mimo obec, mimo krajinné horizonty. Objekt, za jehož zády začíná tmavý les. Krajinný ráz volných sečených luk je výše uvedeným architektonickým řešením umocněn.
Půdorysně je objekt podlouhlý polygon se sbíhajícími se čely.
Třípodlažní hmota se směrem vzhůru zužuje. Architektonické ztvárnění této představy bylo realizováno dřevěnou konstrukcí s pláštěm z hydroizolace. Okna na šikmých plochách fasád jsou umístěna do vikýřů - jen mírně narušující kompaktnost hmoty. Voda / sníh stéká ze střechy volně po šikmých fasádách až k patě objektu, odkud je příkopem o obvodu odváděna od objektu. Vzniká tak další vrstva na plášti budova stějně jako na všech přírodninách.
Technologie výstavby - dřevostavba s vnitřní podélnou nosnou stěnou z keramického zdiva. Stavba byla stavěna po patrech, stěny byly osazovány v kuse jako dílenské prefabrikáty. Stropy jsou provedeny jako trámové se spřaženou nadbetonávkou. V průběhu stavby byla aplikována hydroizolace, jako poslední byla izolována střecha. Obvodový plášť je provětrávaný, nasávací mezera je po celém obvodu a na výšku objektu ve třech úrovních. Na střeše je větrací hřeben, který zároveň skrývá všechny výústky TZB. Voda stéká k patě objektu do obvodového otevřeného žlabu, do objektu se vchází mostky s propustky.
Interiér objektu je živě barevný, v kontrastu s vnějším výrazem.
Dispozičně je provoz rozvrstven po patrech, v přízemí restaurace s kuchyňským provozem, sociální zázemí hostů i zaměstnanců, půjčovna a servis lyží, dále ve dvou podlažích jsou pokoje pro ubytování hostů.
Adresa
Kontakt
Sociální sítě